Úvod Reporty 2.8.2014 – Ostrava v Plamenech

2.8.2014 – Ostrava v Plamenech

62
0
Reklama

Tak tady máme první ročník nového festivalu, že prý Ostrava v Plamenech. Navíc v luxusním prostředí Dolních Vítkovic. A hned na první ročník pozvali samé legendy. Včetně seskupení muzikantů kolem Petra Šišky a Izziho z Dogy, kteří to mají v názvu. Tak začneme od začátku, první hraje seskupení LEGENDY SE VRACÍ. A protože já letos většinu akcí nestíhám od začátku, tak se nestala výjimka ani tady. Už u příchodu jsme trochu vedle, vchod je jinde tak obejít celý areál. Takže Legendy jenom z doslechu. Další na řadě, ale to, už jsme v areálu, jsou naše největší rockové legendy. Skupina CITRON, perfektně zvládla vystoupení se svými hity, jako Ocelové Město, které se tady do areálu jako z románu od Julese Vernea, prostě hodí. Rock Rock Rock, nebo Zahradní Slavnost. Ohlas publika byl úžasný. Prostě paráda. Po nezbytných úpravách pódia nastupuje ne ještě legenda, ale pro mnoho účastníků skvělá kapela DYMYTRY. Jejich hudba oslovuje mladší generaci asi nejvíc z dnešních účinkujících. Texty jsou jak o generaci f(r)acekbookových maniaků, tak o ostatních šílencích jako jsou žháři, sektáři a vrazi. Dav pod pódiem zpíval a skákal už od prvních tónů. Prostě jsme si je užili se vším všudy, už aby byl další jejich koncert. Díky A už se tady objevuje socha Archanděla Michaela, to značí další legendu jménem Láďa křížek a KREYSON. Hraje intro a král je zpět, Hity jako Archanděl |Michael, Archa, My jo a vy. Samozřejmě Čarovná noc a poslední skladba ještě z éry Vitacitu Já chci se ptát. Koncert fajn, ale nejde být pořád jenom u pódia, takže Kreyson od pivka a s přáteli. Poslední Český zástupce, který taky patří mezi legendy, DOGA. Vím, že někteří by na jejich koncert nešli, ale na fesťáku si je užívají všichni. A i když jsem je viděl po týdnu, opět jsem se bavil. Jejich songy patří k těm, co si našly místo v paměti všech. Dokonce i malých prcků, že Paty a Val, pravda nepamatuji si koncert Dogy, kde bych je nepotkal. První zahraniční hvězda festu se chystá a jejich autogramiáda se trochu víc protáhla z půl hodinky na hodinu a půl. SONATA ARTICA je tady a s ní ochlazení po horkém dni. Vystoupení bylo sice trochu bez šťávy, po předchozích koncertech, ale to mi nevadilo, konečně jsem je viděl na živo. Jejich skladby jako the Wolves Die Young, FullMoon, Blood, Don´t Say a další přihnaly pohodový večer s dobrou hudbou. A konečně se chystá hlavní vystoupení večera. Samotní Američtí WASP a jejich samolibý leader Blackie Lawless. Když jsem viděl jeho fotku kdysi jako školák, tak jsem chtěl vlasy jako on. Černé havraní a po bocích odbarvené pruhy. Konečně se mi splnil sen a uvidím autory skladeb svého mládí. Samozřejmě, jako hvězdy na sebe nechávají čekat asi půl hodiny a někteří mají strach, jestli vůbec Blackie přijde. Kytaristu jsem potkal, už tak před dvěma hodinami. Jo, už hraje intro bubeník je na svém místě, kytara s basou taky a Blackie stojí před náma a už jede intro. Love Machine, Somebody a další. Parádní oslava třiceti let od vydání první desky. Další Wild Child z druhé desky a další hity. Hodně lidí mělo strach, jestli nebude mít Blackie svou náladu a neodbude to. Ne, bylo to skvělé vystoupení, ke kterému se hodí tento areál, a hudebníci si to tady užívali. Moc často v takovém prostředí nehrají. Počasí vyšlo skvěle, lidé přišli a myslím si, že celkem dost. Organizace byla dobrá. Autogramiády byly taky a vyvedly se, teda kromě WASP, ale ta nebyla hlášena. Jídla a pití bylo dost. Sice pivo kolem půl noci došlo, zase, areál je asi prokletý, nebo to bude tím pohanským bohem, který tam tento mok dodává. Známých jsem tam potkal mraky, dokonce i ty které jsem neviděl snad deset let. Tak snad se to podaří i příští rock a zase s dobrým výběrem. Tak zdar váš Aleš DZON Steffek

 

Reklama