Úvod Blog Festivaly, kapely, návštěvníci, sponzoři – zabijáci dobrých akcí?

Festivaly, kapely, návštěvníci, sponzoři – zabijáci dobrých akcí?

1390
20
Reklama

Dovolím si malou glosu na téma pořádání akcí – festivalů. Už se nemůžu dívat na to, jak pořadatelé, kapely, sponzoři, ale i návštěvníci zabíjejí parádní akce. Mělo by se jednat o zamyšlení jak pro kapely a pořadatelé, tak pro ty, co akce navštěvují.

Vraťme se zpět o 20 let. Postkomunistická doba byla doslova rájem kapel. Vynořilo se spousta nových kapel, které hrály rock i metal, vznikaly nové punkové kapely, jenž se snažily napodobit úspěch Visacího Zámku či S.P.S. A všechny tyhle kapely chtěly vystupovat, tehdy se tomu ještě říkalo na zábavách. Nevím, co zlého je na pojmu “zábava” a proč se tento výraz přestal používat. Na zábavě hrávala jedna, dvě kapely, pivo, víno, kořalka tekly proudem, za každým křovím byl nějaký šukající pár, přičemž v letech do 1995 byla účast na zábavách počítána ve stovkách až tisících. Vzpomeňme například na kapelu kýčovitě rockouvou Apači a Skalné sklepy v Odrách, tisíc až patnácet lidí běžná návštěvnost, lidé se chodili bavit, ale především vymýt si mozky.

To všechno odvál čas

Tahle doba je dávno pryč, odvál ji čas spolu v ruce s internetem a stejně jako dětská hřiště zejí prázdnotou i místa, kde se skvělé zábavy pořádaly. Jsou totiž “malé” a pořadatelům by se tam nevešlo dostatek lidí na zaplacení spousty kapel, které se zvou na “fesťáky”. Ty dnes chce konat každý blbec, který si myslí, že na tom vytříská prachy, nebo jde o kapelu, která si chce prostě zahrát. Ano, jsou i výjimky, kdy pořadatelem je někdo, kdo to dělá z lásky k hudbě, jako například Jirka Kraus z Borkovan se svým festivalem Woodstock Borkovany, který už letos zažehne desátý ročník. Ovšem tito pořadatelé spí spánkem neklidným. Přestože festival připravují opravdu srdcem, děsí je představa, že na festivalu prodělají své, ano své, peníze.

Nic není zadarmo a nikdo to nezaplatí

Uspořádat festival se dá dvěma způsoby: buď seženete dostatek sponzorů, kteří Vám dají peníze a vy si s klidným svědomím můžete pozvat kapely a víte, že máte na jejich zaplacení, včetně aparátu a místa. Teď se usmívám, protože tohle není pravda a neděje se to. Sponzoři Vám maximálně se slevou či zdarma vytisknou plakáty, nebo dají nějaké věcné ceny do soutěží, tomboly. Peníze Vám dnes nedá nikdo. Návštěvníci si myslí, že když je na plakátech spousta log sponzorů, že pořadatel spí klidně. Není to pravda. Peníze se dávají opravdu minimálně, spíše vůbec. Chce-li pořadatel peníze získat, musí připravit akci, která bude multižánrová, nebude na ní tvrdý metal, po dobu fesťáku bude perfektně zvládnutá organizace záchranářů, pořadatelů, veškerého sociálního vybavení včetně občerstvení, parkingu a následného úklidu areálu. A samozřejmě kapely, které budou vystupovat musejí být zvučného jména. No, v podstatě to není problém, by se dalo říct. Tak si to pojďme vyzkoušet.

Dáme si vzorový list, aby bylo jasno, s jakými kartami hrajeme. Pronajmem si areál dostatečně velký, aby pojmul alespoň 5000 lidí (nebudeme troškařit, přeci chceme velkou návštěvnost), cena cca 30.000 Kč na dva dny, pořadatelé či bezpečnostní služba, cca 50 lidí (to je sakra málo) nám z kasičky vyfoukne dalších 70.000 kč, dobrý zvukař, aby to hrálo stojí cca 20.000 kč, pronájem pódia, pokud není součástí vhodného místa je otázkou asi 12.000 Kč. Něco budou stát plakáty a protože jde o hodně velkou akci, potřebujeme dobrou propagaci, vytiskneme jich aspoň 5.000 kusů, což je dalších 10.000 Kč. Nebudeme si účtovat čas, který nejen pořadatel, ale i jeho pomocníci investují zdarma. Suma sumárum jen realizace nás vychází na 142.000 Kč. To už je pěkná sumička, kterou někdo nevydělá ani poctivou prací ve fabrice za rok. A to ještě nemáme žádné kapely a budeme tam trsat sami na kytaru :-).

Na dva dny to chce aspoň 4 hvězdy, což je opravdu minimum, ale spíše tak šest. Třeba český Arakain si bere 50 litrů, Citron 45 a podobně jsou na tom i ostatní známé kapely z česka, počítejme tedy čtyři kapely po 40 tisících a jsme na 160.000 Kč. Přiberme nějakých 15 kapel menšího ražení, abychom vyplnili zbytek času. Dřív kapely hrály za cesťák a párek, dneska už je to boj o prachy, takže vezmeme průměr 5.000 na kapelu, to máme dalších 75.000 Kč. Na kapely teda budeme potřebovat 235.000 Kč, spolu se zázemím tedy 377.000 Kč. Zdá se Vám to přehnané? No dobře, slevíme. Ubereme na pořadatelích, bude jich jen 20 za 28.000 Kč, seženeme menší areál pro 2.000 lidí za 15.000 Kč, seženeme levnějšího zvukaře za 10.000 Kč. Pódium potřebujeme, tam neušetříme. Ještě můžem ubrat na kapelách, ale 4.000 Kč kus je fakt limit, ušetříme dalších 15 klacků. Jsme na 305.000 Kč. Žádný velký rozdíl oproti původnímu rozpočtu, takže nemá smysl slevovat, nevyplatí se to.

Náklady na pořádný fesťák máme tedy skoro 400.000 Kč. Dokud tohle vše nezajistíme, nemůžeme oslovovat sponzory, protože ti chcou vědět, kdo je “zviditelní”, myslí tím známé kapely. Prvním zádrhelem jsou jen čtyři hvězdy. Nic moc. To se sponzorům moc nelíbí. Chtějí více slavných hlav. Pak budou ochotni Vám přispět částkou 5.000 Kč max. Generálního sponzora, který by Vám dal i 200.000 Kč totiž seženete až po několikaletém pořádání festivalu s dobrou a pravidelnou návštěvností. Těchto malých sponzorů však seženete možná pět. Paráda, 25.000 Kč zaplaceno od sponzorů. Co se zbytkem? Musí jej zaplatit návštěvníci. Potřebujeme ještě 352.000 Kč, děleno kapacitou areálu pěti tisíc lidí jsme na vstupném cca 70,- Kč. No potěš koště. Není to moc na první ročník fesťáku? I když dvoudenního? No, budeme doufat, že né a že těch 5.000 lidí dorazí. Blbost, budeme rádi, když dorazí aspoň pětistovka nebo ještě lépe tisícovka. Při pětistech návštěvnících by vstupné muselo být 700,-, u tisícovky 350,-. Pro kterou sumu se rozhodnout? Dáme střed za 450,- a budeme doufat, že těch 800 lidí (kteří by vstupným pokryly náklady) dorazí. Teoreticky je to reálné, vždyť v každém městě je několik stovek lidí toužících po muzice (ale jaké, že?). Ale jak říkám – teoreticky.

Festival máme připravený, plakáty vytištěny, kapely pozvány, podepsané smlouvy a v dusném parnu oblepujeme plakátovací plochy vlastními silami, a den dva před akcí připravujeme areál. V předprodeji prodáno 50 lístků. Děsí nás cifra, která nám leží v peněžence. V potu tváře pomáháme stavět pódium, v domění, že pak ušetříme, obvoláváme kapely (ty menší), zda je vše v pořádku a zda dorazí (co kdyby náhlá nemoc, nebo zranění člena kapely zenmožnila jejich vystoupení). Nastává den D a s ranním probuzením sledujete temnou oblohu. Přestože jste si objednali dobré počasí, to se na Vás vysralo a černé šmouhy si plavou po obloze. Tep 180 za minutu Vás nutí vypít kafe třesoucí se rukou, špatně se Vám dýchá. “A je to v piči” se Vám honí hlavou. V dešti nikdo nedorazí. Jenže akci jste museli připravovat nejpozději v lednu, nikdo nemohl tušit, jaké počasí dnes bude.

Velké kapely se s tím neserou, méně známé Vás podrží

Perfektně připravená akce startuje a Vy se modlíte, aby konečně přestalo chcát a lidi si našli za Vámi cestu. Dorazí 150 lidí. Už nyní finanční ztráta 284.500 Kč. Velké kapely se s Vámi o ničem bavit nebudou, smlouva je podepsána a vůbec nikoho nezajímá, že jste vydělali zatím jen 67.500 Kč. Menší kapely Vám sleví opravdu na cesťák, radujete se, protože jste ušetřili třeba 35.000 Kč. To ale za předpokladu, že je pozvete na jinou akci. Zychránit Vás může jen to, pokud na fesťáku jako jediní máte hospodu, že aspoň na ní něco vyděláte. Pokud jste ovšem zajištění občerstvení nepřenechali některému ze “sponzorů” za pětku.

Nezbývá Vám než se opít a proklínat fanoušky hudby, že Vás potopili. Že jste pro ně připravili skvělou akci a je to vůbec nezajímalo. Katastrofický scénář je naplněn a Vy přemýšlíte, co prodat, aby jste uspokojili závazky. Protože když je neuhradíte, příště se na Vás všichni vyserou. Příští rok se to přeci musí povést, říkáte si. Lež. Lidi jsou nevděční, co si budem vykládat. Raději si pustí Youtube a zkouknou kapely takto. Proč by právě Vám měli zaplatit vstup 450,-? Aby jste se napakovali? Nene, tohle česká závistivá povaha nedovolí. A tak bloumáte po ulicích a přemítáte nad tím, con jste asi udělali špatně? V podstatě nic. Vlastně ano, přeci jen je tu taková drobnost: každý víkend se v celé ČR pořádají minimálně tři fesťáky plus desítk yjiných kulturních akcí. Trh je prostě přesycen.

Nenažrané kapely

Zabijákem akcí jsou i samotné kapely. V podstatě dnes není rozdíl, jak moc (ne)známá kapela je. Každá má nějaké své vybavení, které stálo X tisíc a muzikanti by byli rádi, kdyby se jim tyto finance investované do aparátů vrátily, včetně času, kdy se učili hrát a uměli úplný hovno, až po čas strávený ve zkušebnách, aby pro své posluchače připravili perfektní skladby. Vše beru. Odsud potud ovšem. Prásknu tady zkušenost vlastní, kdy jsem pozval na fesťák kapelu Portu Inferi a požadoval jsem i jejich ohnivou show. Cena byla domluvena, pravda, kamarádská. Ale přeci jen je to známější kapelka, která hrála na MORu a dokonce i s Gamma Ray. Na tutéž akci jsem chtěl pozvat ještě jednu kapelu, úmyslně ji nebudu jmenovat, ale její členové si mé příspěvky čtou, takže budou vědět, že píšu právě o nich. Obyčejná kapela, která hraje převzaté věci, nemá žádnou svoji skladbu, více méně typická zábavová kapela. Kromě toho, že zahraje jako Jukebox téměř cokoliv na přání, Vám nic jiného nenabídne. Taky kamarádi, hrající cca dva ročky. A suma, kterou si řekli? Téměř dvakrát větší než Porta Inferi, dokonce vyšší než jejich běžná cena. Málem jsem padl do kolen. A samozřejmě je odmítl. S ješitným úsměvem :-) Tímto je nijak nechci zatracovat ani zhazovat. Rád si na ně někam zajdu. Ale na fesťák už je pozývat opravdu nebudu.

Ano, spousta kapel si své hraní cení podle své popularity a především show, kterou předvedou. Spousta jich má ale i přehnané nároky, a tím odrazují pořadatele. Někdy až nesmyslné částky nedovolí pořadatelům pozvat jinak skvělé kapely právě proto, že nikdy není jistota, že se na ně vydělá. Kapely by si měly uvědomit, že když budou mít přehnané nároky a práskat neadekvátní cifry, nikdo je nepozve. a jestli si myslí, že tím, že si řeknou větší cifru zvedají svou prestiž, pletou se. Jen se o nich v kuloárech bude říkat, že jsou nenažrané. Dřív byla každá kapela ráda, že si můžou někde zahrát apočítala téměř do koruny, kolik to bude pořadatele stát na benzínu či naftě, aby tam mohli dojet. Kapela z Ostravy do Oder dojela zahrát za pětikilo. Dneska? Tři tisíce není problém. Pro kapelu. Pro pořadatele ano. A cena nafty nestoupla šestinásobně, pouze o 100 procent.

Jak to funguje ve světě – zaplať a hraj

Vyvstává otázka, jak tedy uspořádat fesťák, aby si všichni zahráli a pořadatel nebyl jediným, kdo nese riziko, přesněji nenese žádné riziko a proto akci může připravit opravdu perfektně. Tak jak je běžné v Evropě a ve světě. Ale tohle se nebude líbit asi žádné české či slovenské kapele. Ale tento model funguje ve světě již několik let a musíme uznat, že to prostě klape. A střípky se objevují už i u nás, i když jsou to spíše střípečky.

Řekněme, že budeme chtít posluchačům nabídnout zahraniční kapelu, Třeba světoznámý Kreator, k němu připojíme třeba Gamma Ray, Sonátu Arcticu, přiberme Lordi a třeba ještě angličany Stuka Squadron. To je sakra jiná podívaná než nějaký Arakain, který ve výsledku zahraje z playbacku a jím podobné kapely. Samozřejmě se dostáváme i k jiným cifrám za odměnu kapelám, dejme tomu 21.000 Euro za tyto kousky, což je lehce přes půl miliónu! Že je to hodně? Ano, celkový honorář pro kapely by bez slev byl rovných 600.000 Kč! Ale tyhle smečky Vám spíše přilákají více fanoušků, než české grupy, a to znatelně. Tady se můžeme klidně bavit i o 3.000 návštěvnících! Náklady na celou akci při stávajících podmínkách budou 742.000 Kč. Jenže iu těchto zahraničních hvězd i trošku snadněji ze sponzorů vytáhnete peníze, místo pěti sponzorů možná seženete deset, kteří Vám dají po desíti tisících už proto, že propagace bude muset trvat krapet delší dobu a tím i sponzoři budou o něco déle viděni a na samotné akci je uvidí o to více lidí. Předpoklad, samozřejmě. Ale budiž, bavme se o tom, že těch 3.000 lidí by mohlo dorazit, pokud bude rozumné vstupné a možnost stanování. Tady by mohlo být vstupné pouhých 214 Kč. No není to skvělé? Ale chceme i trošičku vydělat, dáme jej 250,- Kč. A to v předpodeji. Na místě 350,- aby to mělo grády. Přeci jen jsou to dobré kapely a i třistapade je slušné vstupné. Navíc, prachy, které získáme v předprodeji, nám pomáhají hradit náklady předem a hlavně víme, kolik se nám tam přiřítí lidí. Ještě že máme areál pro 5.000 lidí :-) To by byla slast pro každého pořadatele. Ve hvězdných výšinách by pořadatel vydělal přes půl miliónu. A to za to riziko už asi stojí.

A teď ještě vypořádat se s ostatními kapelami. Tak jak na západě, kterému se pořád chceme rovnat. Takže: chceš hrát po boku Kreatoru? Zaplať za to, že tam budeš hrát a získáš referenci a poslechne si tě spousta lidí, kteří by tě jinak neslyšely. Takhle to funguje na západě. Nedostaneš ani korunu, jen tě nakrmíme a nalijeme nealkem. A ty nám za to dáš 5.000 kč. Po patnácti kapelách tak máme hned v kapse 75.000 Kč. Náklady se nám tedy snižují. Z původních 742 tisíc nám 100.000,- zaplatí sponzoři a kapely dalších 75 litrů, pořadateli tedy zůstávají náklady 567.000,- Kč, což by mohlo znamenat vstupné pod dvěstě na osobu. Ale to už neudělá žádný pořadatel. A hlavně: nyní již opravdu by bylo hříchem nechat hospodu a občerstvení sponzorovi či kamarádovi, který si vydělá do vlastní kapsy. Už opravdu je lepší vše provozovat sám a vydělat i na chlastu, který na většině akcí je největším zdrojem příjmu, mnohdy víc, než samotné vstupné.

Kvalitní fesťáky u nás jsou, je jich až moc

Jenže uspořádat kvalitní fesťák ve skutečnosti není až tak složité. Navštěvuji jich několik ročně, pravda, vyhýbám se těm největším, jako je MOR nebo Brutal a podobně. Ty o svou existenci již kvůli tradici nemusí bojovat. I když například Noc Plná Hvězd se letos konala naposledy. Údajně kvůli nezájmu sponzorů. Můj soukromý názor ovšem je, že z důvodu nenažranosti pořadatele, jemuž se snižují zisky. Ale je to můj osobní názor a můžu se plést, i když vzhledem k tomu, jak znám zákulisí, se asi moc nepletu.

V republice se koná hodně fesťáků, jsou kvalitně připraveny v rámci možností pořadatelů, ale v drtivé většině případů se jedná spíše o akce, které připraví některá z vystupujících kapel a pozve tam další. Tak to funguje. A pak jiná kapela, která tam vystupovala, zajistí fesťák jinde a pozve opět ty samé kapely. Takhle se navzájem podporují. Jinak to nejde. Pořadatelé chtějí opravdu zvučné jména a tak spousta kapel nemá možnost se dostat na opravdu velké a perfektně připravené fesťáky. Jenže v této přehlcené době, kdy už neexistují zábavy, ale jen fesťáky, je těžké přitáhnout návštěvníky právě na ten Váš fesťák. Obvzláště na první ročník, pomineme-li fakt, že právě spousta fesťáku právě po prvním ročníku skončila, především kvůli finanční ztrátě čítající mnohdy i desítky tisíc, které zaplatil někdo ze své kapsy, do které je získával těžkou dřinou ve fabrice a na úkor rodiny.

Vraťte se šukat do křoví

Měla by se vrátit doba zábav. Dvě tři kapelky, na odlehlém místě, v každé větší vesnici. Tak jako dříve. Je to vždy menší riziko. Místní kapelky nemají takové náklady. A především právě v rodných městech mají muzikanti spousty kamarádů, kteří je příjdou podpořit, popít s nimi, či si zalaškovat se svými polovičkamy (nebo cizími?) ve křoví.

Samozřejmě i na festivalech se člověk dobře pobaví, popije, splodí potomka (nebo jich milóny nechá plavat v gumovém bazénku :-) ). Ať už je to jakkoliv, fanoušci muziky by měli vzít v potaz, že Youtube, Facebook či internet jim nenahradí mlácení hlavou, opilost a sraz s přáteli naživo. A že mnohdy je vstupné vykoupením pořadatele z jeho strachu. Někdy to samozřejmě pořadatel se vstupným přestřelí, takový dojem jsem měl například na Epona Bondage Festu, ale určitě ani v tomto případě to nebylo myšleno špatně. Jenže říká se, a platí, že přátelství je k nezaplacení. Proto by lidé na fesťáky měli chodit. Kvůli přátelům, se kterými se zde sejdou, poslechnou skvělou muziku a pomůžou kapelám v tom, aby se přesvědčily, že se jejich hudba líbí a že do toho nemlátí pro nic za nic.

Je spousta skvělých kapel, které si to šmrdlají ve zkušebně, a přitom se o nich neví. A byli by zdatnými soupeři třeba právě Arakainu, nebo Kabátu. Kdo z fanoušků, pamatující dobu slávy zábav, někdy pomyslel na to, že třeba Kabát je typicky zábavová kapela? Že Arakain už dávno není Arakain, a že Aleš Brychta stále dělá skvělé skladby a přesto upadá v zapomnění? Že právě to, že tyto kapely jsou tak populární, vděčí né za to, že hrajou skvělé skladby, ale že hrajou komerci díky níž do ní investoři lijou prachy?

Vzpomínám si na jeden fór, který se skutečně stal ve Spojených státech. Vlvivný investor už měl plné zuby Metallicy, Iron Maiden, Slayeru a Helloweenu. A tak lidem předvedl, jak mocná je síla peněz. Vzal mladé hošany, kteří si někde v garáži šmrdlali svůj heavy metal, nikdo je neznal, nikdy nikde nehráli. Investor přesto do nich vrazil přes 300.000 dolarů a světe div se, vydělal 150 litrů! Jak? Jednoduše. Z totálně amatérské kapely, jejíž věkový průměr byl kolem 17 let, udělal na tři měsíce naprostou hvězdu. Pravda, pomohlo tomu i to, že tehdy ještě nebyl internet tak rozšířen, v dnešní době by mu to pravděpodobně neprošlo. Všude byly plakáty a bilboardy vzývající famózní metalovou kapelu, říkejme jim třeba Vagabundi, jejíž koncert se bude konat na stadióně někde u Philadelphie, prostě monstrózní koncert, jakoby tam měla hrát Metallica. Lidi zblbnutí reklamou natolik propadli panice, že u nich bude hrát taková hvězda, že se z celých států sjížděli “jejich fanoušci”. Nutno podotknout, že kapela nikdy nenatočila ani tonínu :-). A lístky? Vyprodáno, nepamatuju si cifru, ale bylo to přes 30.000 lidí! Jaké bylo asi jejich překvapení, když se rozvítilo pódium a na něm kapela, které by bohatě stačil prostor 5 krát 5 metrů :-). A přes nesmělý začátek nakonec dav lidí zpíval chorály ke skladbám, které nikdy neslyšeli a jak poté muzikanti v rozhovoru uvedli, celou dobu brečeli dojetím.

Važme si kapel i pořadatelů

Síla peněz je neskutečná. Nenechte se zmást tím, že se ve Vaši blízkosti koná fesťák, na kterém hrajou Vám neznámé kapely. Máte internet, můžete si je poslechnout online a usoudíte, že i tyto kapely jsou parádní, přestože nejsou tak populární. Přijďme je podpořit, ukázat jim, že se nám jejich hudba líbí. Dejme najevo pořadatelům, že jejich akce byla skvělá a než panákem, dejme jim to najevo dalšími lidmi, které na akci přivedeme. Například na slovensku skvělý festival Gothoom Extreme Terror v srpnu. Naprosto fantastická sestava kapel, skvělý areál. I tento festival má tendenci stát se kultovním. Spolu se spoustou menších, jako je Blood and Thunder! na Novojičínsku, Woodstock v Borkovanech a spousty, spousty dalších.

Sponzoři všech zemí, probuďte se

Jak jsem se již zmínil, největší slabinou festivalů jsou peníze. Jediná jistá možnost jsou sponzoři. Jenže ti nám vymřeli. Nerozumím tomu. Například na Woodstock sehnat platící sponzory problém. Zdá se jim to malý fesťák? Ano, je menšího rázu, je jednodenní. Ale vystupovaly na něm již takové kapely, jako je Arakain, Vitacit a letos zde vystoupí Visací Zámek. Tohle už není malý fesťák, který tradičně bývá narván jak skvělou hudbu, tak návštěvníky.

Co vlastně sponzorům přináší to, že přispějou finančně na festivaly? Především pojem o značce, firmě, je to také prestiž, kterou ukazují, že podporujou dobrou věc, že podporují zábavu lidí. Především místní firmy by si měly uvědomit to, že lidé se jinak dívají na firmy, které sponzorují akci, vidí je v lepším světle, a kdo si myslí, že ne, lže sám sobě. Je to klasický zákon o viditelnosti. Stejně jako ten s garážovou kapelou a vyprodaným stadionem. Spousta púodnikatelů, když se jim řekine “přispějte na fesťák za reklamu” vidí pódium, u něj trsající opilé lidi. Ale nevidí už to, že za své peníze získají dlouhodobé povědomí o firmě. Protože akce se propaguje hodně dlouho dopředu, ať už přes internet, nebo jiná média, takže jejich značka je vidět po celou tu dobu, kdy zviditelňování funguje. Jejich loga jsou na pódiu, případně i areálu, kde je vidí všichni návštěvníci, kteří pořídí i tisíce fotek, na kterých se loga mohou vyskytnout a tyto fotky sdílejí nejen na sociálních sítích, kde je vidí další stovky, ba i tisíce lidí. A povědomí o značce stoupá.

Nikdo z pořadatelů neřekne “byl jsem tam a tam a nechcou přispět”. Ano, štve je to, ale spíše se radují z těch, co přispěli, byť i malou částkou nebo cenou do soutěže. Ale o tom to není. Malá firma říká “nemáme peníze na reklamu”, ale 5.000,- majitel projede v autě za půl měsíce. Velké firmy říkají “nepotřebujeme reklamu, jsme dost známí”, ale prestiž je úplně o něčem jiném.  A na spousty minifestivalů by bohatě stačilo pár sponzorů. A když by se plácli přes kapsu, mnohdy jde na to zareagovat a třeba pozvat ještě známější kapely. A čím známější kapela, tím více návštěvníků, tím více lidí vidí reklamu, tím více vzniká fotek, tím více je zaplavena sociální síť.

Sponzoři, nebojte se investovat do své prestiže, do podvědomí o své značce, český národ je totiž vlastenecký, apokud na akci bude sponzor, který dělá plastová okna ve vedlejším městě, tak vy, přestože jste místní, budete mít méně objednávek. I proto, že druhá firma byla více vidět. To není hra se slovy, to je psychologie lidí.

Připravujeme festival s pracovním názvem Full Of Energy. Jeho dosavadní rozpočet (chápej: náklady tak jak je máme spočítány), jsou přes jeden milión korun. Zda se bude konat záleží jen a pouze na tom, zda se nám naše strategie podaří vyplnit a minimálně 75% nákladů budou předem pokryty, především ze stran sponzorů. To je laťka, přes kterou nepůjdem. A naši strategii jsme Vám více či méně nastínili v celém tohle článku. Od každého něco.

K sepsání této glosy mně přiměl fakt, že od spousty pořadatelů slyším nářek, že se akce nevyvedla, že bylo málo lidí a finančně se zrujnovali. Ano, doba je zlá, lidé mají málo peněz, ale bavit se nepřestanou. Vše tedy záleží na tom, jak se to lidem naservíruje. A především sponzorech. Ono totiž i to, kdo akci sponzoruje, tak trošku lidem naznačuje, jak moc dobrá akce to bude, když ji všichni podporují.

A klidně do mně kamenem, ti kdož žijí v jiné realitě… Žijete-li ve stejné realitě, sdílejte na Facebooku.

Reklama