Úvod Reporty Kamenité Čas Rock fest 2017

Kamenité Čas Rock fest 2017

109
0
Reklama

Letošní Kamenité se rozrostlo na tři dny. První a jak pořadatelé avizují, je rozjíždějící čtvrtek. Obsazení tohoto dne je dost dobré. Traktor, SG a Porta Inferi. Doplnili je Bad Joker’s Cream, Spider X.

Přijíždíme tak akorát k oblíbenému areálu a jdeme se hned podívat dovnitř. Dáme si klasicky festivalové pivko značky Budvar a podíváme na první vystupující Spider X. Ok, jdeme raději postavit stan, dokud jsme v klidu a je místo pro stan. Už teď je tady docela dost lidí, tak rychle chytnout místo ke spaní. Stan máme na svém místě a jdeme na další vystupující, Ślonskie Gumy. Kapela okolo Dušana Folwarczného, která má hit s příznačným názvem Cypaty den. Teda,ten song je od Sjetých Gum, ale to je stejné, jenom v Česky. Sluníčko krásně svítí, pitný režim je třeba dodržovat, proto opět jdeme na pivko, stánků je dost, tak žádné fronty nejsou. Na pódiu se chystají Bad Joker’s Cream a jejich osmdesátkový glam rock. Hudba fajn, ale ne úplně můj dnešní šálek. Přesto si je s radosti poslechnu. Jo to je tak, když tě to baví a jedeš si to po své pohodové linii. V pauze si zajdu vyzkoušet novinku tohoto festivalu, klidovou zónu. Lavičky, stín pod stromy, poblíž pro žíznivce je připraven stánek s občerstvením. Teď už ale slyším první tóny od Porta Inferi, tak rychle k pódiu a užít si tu skvělou náladu. Kapela představila druhého kytaristu Honzu Nogu. Výborná kytarová posila. Poslední dnešní. pauza a po ní Traktor. Tady nemusím snad nic psát, prostě na skoro domácí půdě. Jako vždy  dobří. Čtvrteční den byl výborný, sluníčko svítilo,  nálada vynikající, co víc si přát.

V pátek jsme se vzbudili do deštivého rána. Bohužel počasí se moc nezlepšilo. Proto jsme se šli ohřát kousek bokem , do hospůdky. Do areálu přiházíme, když hrají The Pant. Jo to můžu, solidní heavy v jejich podání. Další se chystají Polští Batalion D’Amour se svým gothic metal rockem. Krásná hudba a ještě krásnější zpěvačka se skvělým hlasem. A přiznám se, že když jsem pátral po trochu historie kapely, tak jsem překvapen, protože existují od roku 1989. Nikdy jsem o nich neslyšel. Ale to je čistě můj problém. Po výborných Batalion se chystají, další zahraniční hosté. V našich končinách hodně známí a oblíbení Eufory. Kde bubnuje suprová holka Miriam Hodoňová. Bohužel jejich vystoupení je poznamenáno kratší pauzou kvůli počasí. Tentokrát se muselo přikrývat vše i pod střechou. Nicméně, skalní fams to neodradilo a po největším dešti se postavili opět k pódiu a užili si koncert i v dešti. Za to byli všichni odměněni úžasnou šou. Děkujeme Eufory.

Teď začíná pro hodně příchozích, hlavní část festivalu. Velká Česká čtyřka doplněná kapelou Doga. A kdo ta čtyřka je? Törr, Debustrol, Alkehol  a Harlej. Tady se opravdu nemusím nijak rozepisovat. Protože to jsou všechno legendy v našich luzích a hájích. Co koncert, to neskutečný přísun energie a je jedno, jestli prší, nebo svítí sluníčko. Fouká vítr, nebo je bezvětří. Chodíme skoro po kotníky v bahně, nebo obcházíme posledními suchými místy. Prostě u všech pěti koncertů se všichni bavili a pařili jako o život.

Sobotní probuzení bylo ještě stylovější než včera. Vody a bahna bylo ještě víc. Chladno bylo takové, že se někteří raději zbalili a jeli domů. Nás co vydrželi, bylo ovšem víc. Sice jsme se museli o to víc chodit zahřívat, ale přesto jsne vydrželi. Dneska jsem začal až Arakainem, prostě klasikou, která vždy potěší. Zahráli staré i nové songy. Mě hodně potěšili třeba zrovna Gladiátorem a Pánem Bouře. Hned další, kdo se na pódiu objevil, byli Soustrast. HáCé ovlivněné rannými Krucipüsk. Neúnavný Tomáš Zajíc u mikronu, kterému je i toto pódium malé. Prostě živelná hudba podpořená obrovským živlem v podání zpěváka. V průběhu jejich setu přijela největší hvězda akce, Slovenští Ravenclaw s hostujícím Kai Hansenem. Klasický power metal s excenrickou basskytaristkou. Nejen že vypadá dobře, ale ona taky výborně hraje a doprovází i vizuální show. Nálsedují Komunál a po nich otcové Českého punku Visací Zámek. Tento rok je vidím po třetí a pokaždé se těším, jak se všichni roztančíme v rytmu songů jako Známka punku, Stánek, nebo legendární Traktor. A úplně posledními koncertujícími na festivalu jsou Dymytry. Letos na ně nemám moc štěstí a tady je to první koncert tohoto roky co je vidím. Tady se dá řídit heslem” to nejlepší na konec”. Opravdu, poslední dvě bandy byly luxusní. Tím ale nechci říct, že ostatní nebyli dobří, právě naopak. Všichni byli dobří.

Jak jsem psal už vloni, tento festival je pro mně daleko lepší než Masters. Sice se letos nevyvedlo počasí, ale to si nevybereme a ani neovlivníme.Maximálně se dá ovlivnit množství bahna navezením štěpky, ale nejsem si jistý, že by to bylo až tak jednoduché. I tak obdivuju zápal Martina s Tomášem jak se snaží pro nás ten festival udělat pokaždé lepší a lepší. Jste frajeři, kteří zaslouží veliký obdiv. Už teď se těším na další ročník.

Aleš DZON Steffek

 

Reklama